V poslední době vyšlo několik článků a dalších materiálů, které se nějakým způsobem dotýkají Strategie digitálního vzdělávání (SDV). Sestavili jsme proto stručně komentovaný přehled (pořadí je nahodilé):

• Český rozhlas se v pořadu Zaostřeno zaměřil na digitální vzdělávání (od cca 17:50). Na webu pak uveřejnil doprovodný článek Na klávesnici české děti píší lépe než rukou, spamu ale dvě třetiny naletí.
• Příručka Každý jsme jiný mj. ukazuje, jak s problematikou inkluze souvisí digitální vzdělávání a že nemá smysl zavádět inkluzi a nevyužít při tom potenciál technologií.
• Organizace ISTE vydala nové vzdělávací standardy. Popisují komplexní systém dovedností nutných pro život v digitálním světě, který čím dál více splývá se světem "skutečným". Je zajímavé hledat, co ještě uvádí kromě digitální gramotnosti a informatického myšlení.
• V Hospodářských novinách vyšel rozhovor s ministryní školství Kateřinou Valachovou pod titulkem Ať se děti učí základy programování ve svém volném čase, říká ministryně Valachová. Nabídneme zde několik bodů s upřesněním. Informace uvedené v článku by totiž navzdory kontextu (otázky nesměrovaly přímo na problematiku SDV) mohly být čteny nesprávně:
• Rámcové vzdělávací programy nepopisují jen to, co "se bude učit v českém jazyce, literatuře nebo matematice". Jednak popisují všechny vzdělávací oblasti a jednak popisují především vzdělávací cíle. Tedy především co má žák umět (např. "samostatně řeší problémy"), nikoliv nutně učivo, které je potřeba probrat. Je to na první pohled drobný, ale pro práci učitelů zásadní rozdíl.
• Na konci roku 2017 má být hotova aktualizace RVP nejen co se týče "základních předmětů", ale také co se týče digitální gramotnosti a informatického myšlení. Změny lze tedy čekat přinejmenším v informatice, která za základní zřetelně považovaná není (měřeno např. hodinovou dotací nebo podporou realizace SDV).
• Programování jako vývoj software je něco jiného než programování školní a tento rozdíl je třeba připomínat a vysvětlovat. I samotná SDV hovoří o programování jen v poznámce pod čarou. Jako cíl vzdělávání uvádí informatické myšlení, tedy způsob řešení problémů, který se opírá o principy informatiky. Podrobnější rozbor najdete v článku Co se ve skutečnosti skrývá za „povinným programováním od první třídy“?
• Připravované změny nutně povedou k zařazení nových vzdělávacích cílů a nového učiva. Nemá tedy smysl doufat, že nebude třeba jinde redukovat. Spíše je potřeba hledat a porovnávat, které cíle v dnešní době ztrácí význam vedle cílů novějších. Takový proces je přirozený, v souladu s vývojem lidské společnosti a probíhá i v českém školství. Opak by vedl mj. k rychlejšímu snižování významu školy jako takové.
• V základním vzdělávání cílíme na mnohem více, než jen na znalosti a práce učitele vyžaduje mnohem více, než jen "aby uměli znalosti dobře předat". Podobné koncepční nesrovnalosti vypichujeme proto, že přetrvávají v obecném povědomí a pravidelně tak ztěžují veřejné diskuse o vzdělávání. Je to jeden z důsledků komunikace státu o změnách ve vzdělávání (podobně může dopadnout i SDV). Cíle základního vzdělávání popisuje příslušný rámcový vzdělávací program takto:

• Konkrétní dovednosti moderní doby mají děti získávat ve škole do té míry, do jaké to odpovídá uvedeným obecným cílům základního vzdělávání. Těm je nutno podřizovat i debatu o míře, v jaké do výuky zahrnout dovednosti rozvíjené programováním. Přesun odpovědnosti do volnočasové sféry by mj. znamenal, že se s "moderními" tématy setkají jen ti žáci, kteří mají k volnočasovým aktivitám přístup. Nejen proto bývalý ministr Marcel Chládek říkal, že "Potřebujeme tedy rozvíjet informatické myšlení u každého žáka." Souvisejícím, ale jiným směrem míří informační gramotnost, kterou jako jednu ze šesti základních (tedy potřebných pro každého) začíná sledovat Česká školní inspekce.
• Pro výuku informatiky a dalších "moderních" dovedností ve volnočasových zařízeních (ani ve školách) v žádném případě nestačí jen na to "sehnat finanční prostředky". Nástroje, vybavení a zázemí lze nakoupit. Chybí ale kvalifikovaní učitelé. Řešení tohoto stavu je třeba počítat na roky systematické práce, nikoliv na jedno rozpočtové období.
• Martin Malý se vrátil k tématu vzdělávání jako způsobu, jak zmírnit očekávatelné vystřízlivění z internetu věcí (IoT).
• Západočeská Univerzita v Plzni zveřejnila záznam vystoupení Ondřeje Neumajera (hned jako první) na konferenci ISVK.
• Profesor Bělohlávek publikoval v časopisu MATEMATIKA-FYZIKA-INFORMATIKA určeném učitelům základních a středních škol článek, v němž vysvětluje, že máte pravděpodobně nesprávnou představu o oboru informatika.
• O tématech z otevřeného vzdělávání pravidelně informuje Aliance pro otevřené vzdělávání.
• Na závěr komentář ze sociálních sítí: Mobil je už samozřejmou a nedílnou součástí života dnešních dětí.