Nejprve se ale vrátíme k veřejné části našeho hodnocení z 30. 1. 2017, ve kterém jsme mimo jiné uvedli:

„... Ve více než 20 % sledovaných aktivit (9 ze 43) MŠMT nezvládá nastavené termíny a nechává si vládou schválit jejich posunutí v momentě, kdy již měly být s nimi spojené úkoly splněny. U šesti aktivit se dokonce jedná již o druhý posun termínu. Navíc některé další aktivity již sice nelze stihnout, jejich termíny jsou nicméně dál uváděny jako platné. Zpožďování působí i na související opatření a úkoly, čímž ohrožuje realizaci SDV jako celku. Příčiny většiny zpoždění (zejm. harmonogram čerpání evropských fondů) přitom samotná pracovní skupina příliš ovlivnit nemůže, MŠMT jako celek ovšem samozřejmě ano.

Po více než dvou letech je na místě se zastavit, zhodnotit dosavadní vývoj a identifikovat faktory, které jej brzdí (jak ostatně MŠMT ve své zprávě činí). Následovat by měly kroky k nápravě. Mezi ty zřejmé patří zejména skutečná, nejen formální prioritizace SDV v rámci MŠMT, posílení realizačního týmu a jeho pevnější ukotvení v organizační struktuře ministerstva.“

V kontextu výše uvedeného musíme konstatovat, že posouvání termínů plnění jednotlivých opatření a aktivit schválené vládou v lednu tohoto roku se jeví jako formální úprava odpoutávající pozornost od neplnění některých dílčích částí SDV, což v konečném důsledku ohrožuje plnění SDV ve stávajícím znění jako celku. I přes to, že pravděpodobně dojde k přehodnocení SDV (viz informace na webu MŠMT o otevření veřejné konzultace), posuzujeme stav s předpokladem, že jakékoliv systémové změny mohou být předmětem až následující zprávy, pravděpodobně související s hodnocením za rok 2017. 

Vzhledem k závažnosti situace tedy chceme upoutat pozornost pouze na obecné jevy, které dokládají nedostatek pozornosti, které MŠMT věnuje SDV.

1. Operační program OP VVV

Zpráva o plnění SDV v mnoha případech hovoří o OP VVV jako o významném zdroji plnění aktivit. Můžeme-li však z terénu posuzovat dosavadní znění výzev OP VVV a jejich specifikace, pak pro SDV není vytvářen komunikační ani realizační prostor, který by žadatele motivoval k hledání příležitostí reálného a smysluplného naplňování směrů intervence a dílčích aktivit. Tomu odpovídá i průběh realizace jednotlivých projektů či příprav na chystané výzvy a projekty – typickým příkladem jsou výzvy související s krajským a místním akčním plánováním či výzvy zjednodušeného vykazování.

2. Metodická a personální podpora digitálního vzdělávání

Nemálo opatření v SDV vyžadují investice do metodické podpory, kterou mají zajišťovat zkušení odborníci na digitální vzdělávání a na ně napojení terénní pracovníci. Je sice pravdou, že danou mezeru mají zacelit účelové projekty OP VVV (jako například PPUČ či SDV I), tato forma však může podpořit pouze časově omezenou změnu, navíc spíše orientovanou na inovativní aktivity. Běžná a v čase udržitelná podpora zacílená na hlavní vzdělávací proud nemá stále žádné konkrétní vymezení a minimálně regionální školství se musí spoléhat na nesystémové a nahodilé zdroje.